Výroba masa a potravin živočišného původu má obrovský dopad na životní prostředí. Významně se podílí na emisi skleníkových plynů, spotřebovává velké množství vody a zabírá rozsáhlá území půdy. Kolik masa vlastně ročně sníme? A co to znamená pro naši planetu?
V České republice nyní připadá na jednoho člověka asi 80 kg masa ročně, a to včetně novorozenců, vegetariánů flexitariánů a dalších -tariánů, o nichž ještě bude řeč. Reálně je to tedy asi čtvrt kilogramu masa denně na každého masožravce.
Naši prarodiče a praprarodiče tolik masa nejedli ani zdaleka. Přídělový systém zavedený po 2. světové válce v Československu dával každému dospělému 750 gramů masa na měsíc. To byla samozřejmě extrémní situace. Avšak právě bída poznaná ve 20. století je nejspíš jedním z řady důvodů, proč na celém světě produkce masa setrvale roste. Jen v roce 2018 to bylo zhruba 340 miliónů tun, což je trojnásobné množství než před padesáti lety.
Problémy pro životní prostředí
Živočišná produkce přináší řadu problémů pro životní prostředí. Vytváří 65 % z celkového celosvětového objemu emisí oxidů dusíku. Tyto plyny mají přitom 296× silnější vliv na skleníkový efekt než CO2. V důsledku toho se naše planeta nebezpečně otepluje.
Dalším problémem je odlesňování amazonských deštných pralesů. Organizace Greenpeace uvádí, že až 60 procent této půdy končí jako pastviny pro dobytek a především jako plantáže krmné sóji. Takové využití se přitom jeví jako mimořádně neefektivní, jelikož živočišná výroba zabírá 80 % zemědělské půdy, ale pokrývá pouze 18 % celosvětové spotřeby kalorií.
Pochopitelně, že existují rozdíly v rámci jednotlivých druhů masa. Například hovězí a jehněčí maso má mnohem větší dopad na životní prostředí než vepřové a drůbeží. V porovnání s rostlinnou výrobou je to ale stále velmi mnoho.
Flexitariánství jako cesta?
Svět nyní stojí na rozcestí. Všem je jasné, že za současných podmínek není situace do budoucna udržitelná a může skončit naprostou katastrofou. Kromě rostoucího počtu vegetariánů a veganů se objevují i další –tariáni, kteří chtějí tento stav pomoci zastavit. Například flexitariáni (či planetariáni) se masa nezříkají úplně, ale dopřávají si ho pouze v omezené míře – třeba jen jednou nebo dvakrát za týden.
Kdo je kdo
Ať už z etických důvodů, kvůli zájmu o životní prostřední nebo prostě jen proto, že jim některé potraviny nechutnají, existuje hned několik kategorií „tariánů”.
- Vegetariáni – odmítají maso ve svém jídelníčku
- Vegani – nejedí žádné živočišné produkty (maso, vejce, mléko)
- Flexitariáni – konzumují maso jen v omezené míře
- Vitariáni – v jídelníčku mají pouze syrové ovoce, zeleninu, semena a ořechy
- Frutariáni – konzumují pouze ovoce
- Pascatariáni – odmítají maso s výjimkou ryb a mořských plodů
- Laktovegetariáni – nekonzumují maso ani vejce
