První zmínky o červené řepě jsou staré asi 3000 let a pocházejí z Babylonie. Pěstovali ji i staří Římané, a to nejen na jídlo, ale i kvůli léčivým účinkům. Postupně se tak červená řepa díky rozlehlosti Římské říše rozšířila do celé Evropy. V současnosti je oblíbená nejen na našem kontinentě, ale i v Severní Americe či v mnoha asijkých zemích.

Syrová řepa se skvěle hodí do salátů. Výborně chutná třeba s česnekem, křenem, zelím, jablky, pomeranči a ořechy. Z vařené řepy se rovněž připravují saláty – nejčastěji podávané se smetanou, majonézou či marinádou apod.

Oba dva tyto druhy salátů jsou skvělým doplňkem pečeného masa a minutek. Uvařenou mladou červenou řepu stačí jen osolit, pokapat citronem a máslem – je to dobrá příloha pro ty, kdo nemají rádi kyselé saláty.

Zdravotní účinky červené řepy

Tato důvěrně známá kořenová zelenina bývá často zařazována mezi tzv. superpotraviny. Červený pigment betain brání rozvoji kornatění tepen a podporuje činnost jater. Močopudné účinky červené řepy navíc usnadňují odvádění soli z těla.

Kromě toho řepa podporuje správnou činnost žaludku a tvorbu žluči, růst buněk a opravu jejich jader, tvorbu červených krvinek, činnost střev a nervové soustavy. A v neposlední řadě posiluje imunitu a tlumí záněty a nejrůznější alergie.